Úvalsko.cz

V sobotu jsem byl na muzejní noci v Českém Brodě. Kromě vystaveného pokladu mě zaujaly i dvě staré mapy. Pochází z 1. vojenského mapování, někdy okolo 60.-80. let 18. století a na jedné z nich je možné vidět českobrodské popraviště. Je označeno šipkou, pod kterou je ještě patrný nápis "galgen" (šibenice) a červený symbol.


O tom co se tam dělo se asi není nutné rozepisovat. Odsouzení zde prožívali poslední kruté okamžiky svého života a samotná smrt pro ně často byla vykoupením. Český Brod svého vlastního kata prý neměl, protože to byl celkem drahý špás, ale půjčoval si ho z okolních měst. Dokonce se traduje historka, že kata spěchajícího s doprovodem na jednu popravu přepadli lupiči. No to mu se říká fakt smůla. Kat zločince zpacifikoval a vzal s sebou :)
Ale zpět na popraviště. Co je tam asi dnes? To mě moc zajímalo a proto jsem překryl novou mapu tou starou a čekal co vypadne. Rovnou říkám, že to není jednoduché. Mapy mají odstup skoro 250 let a 1. vojenské mapování dělali důstojníci metodou "od oka". Take i kdyby hlavní cesty reálně seděly na milimetr na mapě nemusí. Hlavní bod bylo českobrodské náměstí a velké tahy přes město. Ty sedí celkem dobře. Tak mrkněte.


Pokud bydlíte v ulici "U studánky", a máte okna směrem na Novou Ves II, byl bych opatrný :) Patrně koukáte na místo, které bylo to poslední co spousta lidí ve svém životě viděla. Pokud je nějaké místo, kde by mohly slabší povahy cítit "něco", tak je to bude asi tady. Zkuste to, já to nepoznám. Hned mi ten místní nápis na aktuální mapě "Na spravedlnosti" začal dávat smysl. Tak se totiž označují tato místa. Dle mého popraviště může být díky nepřesnostem i o 100-200 metrů jinde, proto klidně někde v červeném kruhu.

Včera byla v Podlipanském muzeu v Českém Brodě muzejní noc. Nesla se v duchu loupežníků, zločinců, poprav, útrpného práva a přilákala desítky lidí. Návštěvníci si mohli obtěžkat katův popravčí meč, zjistit jak to bylo s naším lesem Vidrholcem/Klánovickým nebo ochutnat loupežnický guláš.
Asi nejzajímavějším a pro mě největším lákadlem byl ale unikátní Krychnovský poklad. Ten objevil čeledín Josef Pýcha 22. listopadu 1930 při podzimní orbě na Kouřimsku, u obce Krychnov na poli „Na klínku“, patřícímu sedlákovi Antonínu Boumovi.

 
Vyoral silně poškozenou hliněnou nádobu, ve které byl uložen stříbrný zlacený korbel a v něm stříbrný zlacený pohár.



V poháru i mezi pohárem a vnitřní stěnou korbelu bylo vysypáno mnoho mincí, tolarů, grošů a krejcarů. Celkem se našlo 109 mincí z Čech a různých částí střední a západní Evropy z rozmezí let 1575 až 1625. Původně chtěli nálezci poklad utajit a prodat, ale v Krychnově se to rozkřiklo a museli s pravdou ven. Mincí bylo původně mnohem více a čeledín se přiznal že hlavně ty zlaté se již ztratily. Majitele pokladu a důvod uložení do země se nikdy nepodařilo vypátrat.

Nejvyšší stavba na území České republiky se nachází zhruba 10 kilometrů od Úval (na mapě) směrem na Kolín. Je to dvojice vysílačů u obce Liblice blízko Českého Brodu, postavena v letech 1975 až 1976. Dvojice kotvených stožárů sahá až do výšky 355 metrů, což je pro srovnání cca o 30 metrů výše než známá Eiffelova vež v Paříži. Od prosince 1976, kdy byly vysílače uvedeny do provozu, se z Liblic šířil signál druhého programu Českého rozhlasu. Do roku 2014 byly součástí areálu i dvě nižší stopadesátimetrové věže, které však nechaly České radiokomunikace v rámci demoličních prací odstřelit. Stožáry jsou vybaveny šplhajícími výtahy na spalovací motor. Výtahy jezdí do výšky 350 mětrů, jsou tak nejvyššími výtahy v České republice.