Úvalsko.cz

Ráno 9. 5. 1945 projíždí Úvaly první vůz, kupodivu americký. Podle archívních zdrojů to jsou spojky vyslané k německé generalitě, aby je zpravili o podepsání kapitulaci německé armády v Remeši a zabránili dalším zbytečným krveprolitím. Vůz nezastavoval a nevšímavě projíždí Úvaly.
Ráno, kolem 8. hodiny, nachází J. Řezáč v lese Vidrholci, nedaleko lesovny, zastřelená, zohavená a zmučená těla rukojmí Jandourka, Marčina a Michálka. Vydal se do lesa pátrat po odhozené munici a namísto ní konečně objasňuje záhadu, kam se poděli „propuštění“ rukojmí. Toliko ke slibu poručíka Meinela...
V Úvalech se od rána trousí lidé na hlavní silnici a náměstí. Ještě se objevují bezhlavě prchající Němci, zejména od Poděbrad mířící na jih k Sázavě a dále k Američanům. Jedni se snaží i pod pohrůžkou zbraní drancovat místní obchody, ale stačí začít volat: „Rusové jedou“ a skupina v panice utíká, zbraně nezrbaně.
A již přijíždějí!
Náhle se však dole na náměstí ozývá potlesk, jásot, křik a radostné volání: „Rusové!“ Na malém voze jede první rudoarmějec, stojí a na obě strany máva. V jásotu ani nestačí přijímat jemu podávaný rozkvetlý šeřík. Úvaláci podél celé silnice na Prahu září, tančí, pláčou, zpívají, objímají se navzájem. Válka je definitivně u konce.
Píše se 9. 5. 1945 a toto datum si budeme ještě dlouho připomínat!

Po chvíli do města vjíždí i těžká technika Rudé armády tanky, kaťuše...
Euforii přihlížejících zachycuje dobové svědectví:
„Když pak přijely první tanky, každý věděl, že jen přítomností přiváděli ’nadčlověka’ do strašlivé hrůzy a proto definitivně blaženě a spokojeně začal oddychovat. Tanky se ozdobovaly, objímaly, líbaly. Mnohý z nich byl jako hrozen vína obsazen našimi lidmi a dětmi...“
Ještě ten den se v Úvalech ustanoví Revoluční garda, které velí štábní kapitán Tuzar. Posádka byla nejprve umístěna ve škole, později v hostinci u Chroustů. Dva sovětské tanky zůstávají přes noc 9. – 10. 5. v Úvalech před domem Vránů a spolu s obyvateli slaví konec války.
 Jiří Vrána vzpomíná:
„Rusové nám dávali ze svých zásob potraviny, konzervy UNRA a my jim pak české buchty. Bylo to opravdu dojemné a šťastné shledání. Ráno příštího dne pak odjeli na Prahu.“

Online sledujte zde.

Úterý 8. 5. brzy ráno jsou rukojmí Bohumil Jandourek, Jaroslav Michálek, Karel Marčin a Adolf Martínek naloženi do přistaveného nákladního vozu a odvážení na Úvalák za lesovnu.
Na tyto okamžiky vzpomínal pan Adolf Martínek následovně: "Před příchodem nacistů a obsazením města po srážce na Stříbrňáku, odešel jsem, jako mnozí jiní občané, do Škvorce a odtud dále na Hradešín. Od úředníka na poštovním úřadu jsem se dověděl, že Úvaly byly znovu obsazeny nacisty, kteří zde vyhlásili stanné právo a zahájili zatýkání a vraždění obyvatel. Po této zprávě jsem se rozhodl k návratu domů, kam jsem se dostal ještě v neděli před 7. hodinou večerní liduprázdnými ulicemi. Chystal jsem se právě pojíst večeři, kterou mi žena připravila, když do bytu vtrhli fašisté a odvedli mě do školy, kde jsem byl uvězněn i s dalšími lidmi. Ráno nás vyhnali před školu a donutili nastoupit do připraveného vojenského vozidla. Zavezli nás na Úvalák za lesovnu. Tušil jsem, co přijde. Porazil jsemnejbližšího fašistu a dal se na útěk k lesu, dostihly mě však německé kulky a těžce zranily..."
Pan Martínek zvládl s prostřelenou plící doběhnout až do Malých Jiren, kde se mu dostalo prvního ošetření a díky své odvaze jako jediný přežil.
Ferdinand Birke ještě v brzké noci 8. 5. 1945 byl ve škole zjistit stav zatčených. Poručík Meinel ale odmítá toto řešit. Později Meinel prohlašuje, že byli propuštěni a odešli směrem k Chroustovům. I přes vyhlášené pátrání místním rozhlasem a telefonicky v okolních obcích je nikdo neviděl.
Po ránu vyzývá místním rozhlasem poručík Meinel místní občany, aby odevzdali veškeré zbraně pod pohrůžkou zastřelení rukojmí. Někteří občané provokativně přinášejí i vzduchovky a vojáci je odmítají.
Kolem poledne je ohlášena rozhlasem německá kapitulace. Představitelé revolučního národního výboru, Ing. Ladislav Dráb, již jako třetí předseda, a Ferdinand Birke, obnovují jednání s poručíkem Meinelem a žádají o složení zbraní, ten se ale nechce vzdát civilům. Za tím účelem byl povolán ze Škvorce štábní kapitán Kučera, který společně s K. Mandou a strážmistrem Volencem vybízí německou posádku ke složení zbraní. Poručík Meinel odjíždí do Č. Brodu, aby získal souhlas svého velícího důstojníka.
Po návratu poručík Meinel odmítá kapitulovat a při otázce na stav pohřešovaných a dává Úvalským své čestné slovo, že jeho rota nikoho nezastřelila. V 17 hodin opustil poručík Meinel s německou posádkou Úvaly, aby se pokusili vzdát americké armádě. Spolu s Němci z Úval odjíždějí konfidenti Bambas a Havránek.
Na náměstí se začínají zase scházet občané Úval, prohledává se opuštěná škola a hledají se pohřešovaní. V tom přijíždí po zuby vyzbrojená jednotka SS, která se chtěla připojit k Meinelovi, a vyklízí náměstí a zahání občany z ulic. Ale i ta po několika hodinách před blížící se tmou odjíždí.

Noc minula poměrně klidně.

Online sledujte zde.

I ráno 7. května 1945 zůstávají úvalští revolucionáři schovaní před Němci v lesích a okolních vsích.
Německá posádka, která předešlý den dobila Úvaly je posilována dalšími dorazivšími oddíly až na cca 600 mužů pod velen
ím poručíka Meinela. Opět si zabrali budovu měšťanské školy na náměstí, odkud řídí svoje operace. V Úvalech je skoro klid před bouří. Proti tak velké síle nepřítele se nedá skoro nic podnikat.
Barikády ve městě jsou odstraněny tak, aby po silnicích mohla projíždět jak vojenské technika tak vozy utíkajících Němců, kteří se snaží dostat co nejvíce na západ do zajetí k Američanům.
Dopoledne byli německými vojáky zatčeni představitelé Národního výboru J. Rýdl – ředitel školy a Ing. L. Dráb – odborný učitel a po chvíli i Adolf Martínek, účastník včerejších bojů, který se v noci tajně vrátil domů, ale byl udán F. Havránkem. V prostorách německé posádky jsou střídavě vyslýcháni, vyhrožují jim smrtí a střídavě jsou mučeni. Dráb i Rýdl jsou později propuštěni. A. Martínek zůstává v zajetí. Po Úvalech se šíří zpráva o tom, že byli ve škole Němci mučeni.
Před půlnocí byli v místnostech Národního výboru zatčeni skauti a dobrovolníci Bohumil Jandourek, Jaroslav Michálek a Karel Marčin, kteří zde konali zdravotní službu a Němci je považovali za partyzány. Všichni tři byli odvedeni do měšťanské školy.

Online sledujte zde.

Co se stalo v Úvalech 5. května 1945? Brzo ráno se objevila československá vlajka na obecním úřadě a byl ustaven Národní výbor v čele s ředitelem školy panem Rýdlem. Na náměstí se zároveň srocují občané. Delegace Národního výboru během dopoledne vyzvala německou posádku sídlící ve škole ke složení zbraní a k odchodu. Německá posádka to odmítne, ale německé hlídky dál prochází městečkem. Nemají však námitek proti vyvěšování vlajek.

Pátek 4.5. 1945 byl prvním dnem úvalského povstání nebo revoluce, chcete-li. Během dne se na mnoha místech objevují československé vlajky. Ba co víc! Z firemních štítů a na nádraží jsou odstraňovány německé nápisy! Impulsem k těmto činům a akcím je oznámení vydané 4. 5. 1945 protektorátní vládou o zrušení nařízení týkající se dvojjazyčného úřadování, dvojjazyčných nápisů a zákazu vyvěšování československých vlajek. Inu, zrušení jednoho úředního nařízení může odstartovat revoluci.

Online sledujte zde.