zajímavá místa a příběhy v Úvalech a okolí...

Píše se rok 1966 a v Čelákovicích odkrývají unikátní upírské pohřebiště

1 komentář
Tento příběh může znít na první pohled trochu bláznivě. Původně jsem o tom ani nechtěl psát. Pokud ovšem i renomované zahraniční zdroje, jako třeba skotská verze The Herald, označují Čelákovice jako přední upírské místo, nedalo mi to. Dokonce jeden z největších celosvětových vyhledávačů letenek Cheapflights.com přiřadil Čelákovice do TOP 10 upírských destinací na světě. Tak na tom asi něco bude a jel jsem se tam podívat.
Vraťme se od 50 let zpět. Píše se červenec roku 1966 a pan František Zmeka kope na své zahradě výkop pro vodovod. Místo vodovodu ho ale čeká velké překvapení. Při kopání narazí na lidskou kostru. Na místo jsou ihned voláni místní příslušníci SNB a také lékař. Ten konstatuje, že kostra tu leží tak dlouho, že je to mimo zájem trestních orgánů a bude to tedy spíše hádanka pro archeology. Vše bylo nahlášeno archeologickému ústavu, který zde nařídil rozsáhlý výzkum. Průzkum osobně vedl Jaroslav Špaček, nynější zastupitel města Čelákovice a bývalý ředitel místního muzea. Ten tu patrně udělal největší objev svojí kariéry a na pozemku zahrady nečekaně odkryl jedenáct zvláštních hrobů se čtrnácti těly. Stáří pohřebiště dle nalezených artefaktů určil na období 10-11. století. Všechny kostry patřili mladým dospělým mužům, jež nezemřeli přirozenou smrtí, mírně se odlišovali od běžné populace a vykazovaly zásahy protivampyrických opatření.

Zdroj: Městské muzeum v Čelákovicích
Byly to zejména ruce svázané za zády, nepřirozená poloha na boku nebo na břiše, posmrtně oddělená hlava, ústa ucpaná pískem nebo dřevěný kůl v hrobě. Tato opatření lidé prováděli u jedinců, jež se děsivě báli a považoval je za upíry. Opakovaně otevírali hroby a prováděli protivampyické zásahy, aby se pojistili proti opětovnému vstaní z hrobu.

Zdroj: Městské muzeum v Čelákovicích
Tehdy proto Jaroslav Špaček formuloval závěry, že se jedná o v Evropě absolutně unikátní "hřitov vampýrů". Byl by to tehdy uplně první nalezený hřbitov speciálně pro upíry. Možná kdyby tehdy nebyl hluboký komunismus vypadaly by Čelákovice dneska jinak. Být to v USA tak tam dnes stoji obrovské upíři muzeu, zábavní park a je to turistické lákadlo číslo jedna ještě před Karlovým mostem. Podobně jako je pro příznivce UFO třeba americký Roswell.
Kolem události je ještě dnes spousta otazníků. Mluví se o utajené zprávě, která se neměla nikdy dostat na veřejnost, a nechuti orgánů podat kompletní informace. Také po několika desítkách let vznikla oponentura archeoložky Pavlíny Maškové, které zpochybňuje závěry pana Špačka. Pohřebiště označuje spíše za "nepietní" než vampyrické a formulovala teorii o blízkém popravišti a následném nepietním pohřbívání v zemi.
Ať je to jak chce, Čelakovicím už upíry nikdo neodpáře. Proto až pojedete městem kolem místa, příznačně nazvaném, "U Mrchovláčka" a ulicí Majakovského, vzpomeňte si na upíry. Možná tu leží další a občas vstávají z hrobu.

Dům na jehož zahradě byly odkryty hroby



  • Líbí se vám tento článek? Dejte nám o tom vědět...

1 komentář :

  1. 50. výročí čelákovických „upírů“
    Čas neúprosně letí a málokdo by řekl, je to již padesát let, co po polovině července roku 1966 pan Fr. Zmek z Majakovského ul. oznámil na tehdejší SNB nález lidských kostí při výkopu na zahradě rodinného domku. Po ohledání lékařem MUDr. Majorem a konstatování, že kosterní materiál je staršího data, byl mi nález oznámen a na základě pověření tehdejšího ředitele Archeologického ústavu ČSAV prof. J. Filipa, jsem zde provedl záchranný archeologický výzkum. Postupně jsem odkryl a zdokumentoval 11 hrobových jam s kosterními pozůstatky 14 mužských jedinců ve stáří cca 25 – 60 let. Majitel nemovitosti byl nálezy hrobů překvapen a já pro změnu nezůstával v klidu zjištěnými zvláštními situacemi. Jednak různá orientace hrobových a jednak v nich uložení jedinci na zádech, boku či na břiše s končetinami naznačující jejich svázání, v některém případě i oddělení od těla a stejně tak i v několika případech oddělení hlavy byly jasným vodítkem k závěru, že se jedná o nerituální pohřby. U několika jedinců byly nalezeny pouze železné přezky od opasků a v jednom případě jsem zjistil stopy po dřevěném kůlu vraženém do země mezi paží a trupem jedince. Vše nasvědčovalo projevu protivampyrických zásahů a tak jsem hledal pomoc s interpretací jak u zkušenějších kolegů – archeologů na mém pracovišti v Archeologickém ústavu, ale i u dalších odborníků z Národního muzeu u dr. R. Turka a v Ústavu soudního lékařstvím UK prof. J. Tesaře. Na základě tehdejších konzultací, odborných poznatků, analogií a nálezů od nás i ze zahraničí jsem došel k závěru, že se jedná o pohřebiště s projevy protivampyrických obranných prvků, tj. s pohřby tzv. revenantů - mrtvých, kteří podle tehdejších lidových představ vycházeli z hrobů a škodili na zdraví a majetku. Nesprávně pak se mezi veřejností rozšířilo označení „upíři“. Podle dalších indicií jsem pak toto pohřebiště datoval do období raného středověku a výsledky a závěry bádání shrnul v práci „Slovanské pohřebiště s projevy vampyrismu z Čelákovic“, a tu publikoval v r. 1972 v Časopise Národního muzea. Díky tomuto nálezu se Čelákovice staly vyhledávanými a„slavnými“. Mediální zájmy našich časopiseckých redakcí, rozhlasu, televize, ale i zahraničních z Kanady, Ruska, Anglie či Německa na jedné straně Čelákovice zviditelňovaly, ale někdy bohužel na druhé straně i přes mé protesty a později i bez mého vědomí často svým bulvárním projevem poškozovaly. Možná i proto se po více než 30 letech objevily pochybnosti o mojí správné interpretaci. Bohužel se tak dělo většinou „od stolu“ bez hlubších znalosti zdejších souvislostí a prostředí, o možnosti osobní zkušenosti s nálezem nemluvě. Proto jsem znovu v r. 2009 v širším kontextu nález hodnotil a pod názvem „Poznámky k nové interpretaci pohřebiště s projevy vampyrismu a několik poznámek k otázce soudnictví městečka Čelákovic“ publikoval ve Středočeském sborníku historickém, kde jsem mimo menší korekce v datování, ale rovněž ještě v rámci raného středověku, nedošel k jiným závěrům, než v práci původní. A právě letos je tomu padesát let co se Čelákovicemi neslo „našli se upíři“.
    Jaroslav Špaček

    OdpovědětVymazat